Báseň: Výška

14. srpna 2013 v 18:26
Tumblr
Moje úplně první báseň v životě, kdyby se tu našel nějaký "rejpal". Nejde o nic extra uměleckého, ale rubrika Tvorba zeje prázdnotou, takže byl největší čas na příspěvek. Báseň pojednává o samotě. Snad každý z nás byl někdy v životě sám a těchto pocitech právě píši. Píši o tom, jak se chce hodný člověk začlenit do kolektivu svými dobrými skutky, ale stejně mu nakonec zbyde jen výška na balkóně.


Koukám se na svět z výšky,
z toho mého balkónu,
stačí shrnout záclonu.

Lidé, co se hádají,
líbají i chvátají, co
rádi mají život i
lidi, co jsou mimo.

Možná k nim nepatřím,
a možná jsem jedním z nich,
avšak z tohoto pocitu
mě vždy vyvede smích.

Smích dítěte i starce,
hned se mi také zachce
začít se smát.

A i když k nim jít nemůžu,
vždy starci pomůžu,
dítěti podám hračku či
skončím nějakou rvačku.

Sleduji lidské osudy,
radosti i neduhy
a jednou doufám, snad, že
s ostatními budu se moct smát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.